Šufan / Blog / Proč byste se s vašimi dětmi neměli ošidit o první jídlo dne

Proč byste se s vašimi dětmi neměli ošidit o první jídlo dne

„Snídaně nemusí být nic speciálního, vystačíte si i s obyčejnými potravinami,“ říká nutriční specialistka Andrea Mokrejšová, která je ambasadorkou naší značky a dohlíží i na tvorbu našich receptur. 

Nedávná data z Velké Británie ukazují, že až 35 % školáků chodí do výuky bez snídaně. Pomineme-li teď otázku politiky (resp. chudoby), která v Británii stojí za těmito čísly, proč je nutné, aby dítě z domu odešlo do školy/školky najezené?

Asi bych se trochu vyvarovala slovíčku „nutné“, kdyby bylo například zajištěné společné snídání ve škole/školce, nebyl by to také problém.

Je vhodné, aby dítě přijalo už během dopoledne dostatek energie hned z několika důvodů. Je to samozřejmě z důvodů lepší soustředěnosti a schopnosti se lépe učit nebo sportovat, stejně tak je důležité učit se návyku na „rituál“ stravování. Už i u dětí můžeme pozorovat, že absence snídaně (a svačiny) vede k vyhledávání nutričně méně vhodně složených jídel v druhé části dne, často i s vysokou energetickou denzitou a sladkým nápojům. Tyto vzorce chování se v dítěti ukotvují a mohou vést až k větším problémům s hmotností a vnímáním stravy. Ať už budeme mluvit o obezitě, nebo o druhé straně spektra poruch příjmu potravy.

Myslíš si, že jsou v Česku rodiče v těchto záležitostech důkladně proškolení?

Nemyslím si, že by bylo v Čechách nedostatečné množství kvalitních informací, ale bohužel mám pocit, že často není stravě přikládán velký důraz už v prevenci a učení zvyků. Většina lidí začne stravu řešit, až když má problémy, co se týče zdraví nebo hmotnosti. Proto je nenapadne, že nejlepším učením pro děti je společné stravování, kdy se jí tak „nějak všechno“, ale společně a v klidu, v určitý čas. Děti (ne vždy samozřejmě) pak mohou vidět, že se jí zdravě (a i to je velmi často špatně uchopeno a se zdravou stravou má skutečné chování jen málo společného) jen když se chce hubnout, že je to spíše o zákazech než pestrém výběru a že se potraviny dělí na ty dobré a špatné. A takto úzkoprse na stravu pohlížet nelze.

Když se vrátím ještě k Britům (protože u nás taková data zatím nejsou), zjistili, že zavedením snídaní ve škole se dost snížily patologické jevy, děti byly méně nervózní a lépe zvládaly stres. Vysvětlíš mi, jak to spolu souvisí?

Tady myslím, že bude úplně jednoduše stačit, když si vzpomeneš, jak jsi na tom v práci, když třeba nestíháš jídlo. Nebo to ani nemusí být v práci, ale klidně na výletě s přáteli. Člověk je prostě hned víc nerudný. Nedostatek energie a hladovění je pro tělo jednoduše stres a když už máme jeden silný stresový faktor, tak ten další zvládáme samozřejmě hůře.

Co by tedy měla obsahovat snídaně, která dítě “vyzbrojí” na celý den ve škole? 

Nemusí to být nic speciálního. Řekla bych, že lidé nad tím často příliš přemýšlí, ale ono může jít o úplně základní potraviny.

V prvé řadě bych upozornila, že už při snídani by se měly doplnit tekutiny.

Může to být například kus pečiva se žervé, sýrem, šunkou a zeleninou. Pečivo s tvarohovou pomazánkou a zeleninou. Bílý jogurt s cereáliemi a ovocem, ovesná kaše vařená v mléce s ovocem. Variant je samozřejmě nespočet, ale není potřeba vymýšlet žádné složitosti.

Mezi rodiči často slyším, že to dobré je drahé, že mají dětí víc a nemohou si to dovolit. Tohle je dost velký mýtus, se kterým se asi taky jako specialistka setkáváš, ne? Nebo je opravdu to zdravé “luxusní” a jen pro někoho?

Jak jsem psala už výše, to „dobré“ jsou většinou úplně základní potraviny, které nemusí stát vůbec tolik peněz. Kolik stojí bílý jogurt, sezónní zelenina, ovesné vločky a podobné? Samozřejmě se dá jíst i velmi drahá pestrá strava, ale není to vůbec nevyhnutelné. Možná jen není potřeba nakupovat drahé exotické ovoce a raději koupit česká jablka. Vždy se dá udělat levnější volba, která pořád může znamenat zdravou volbu.

Neměla by se tedy do “osnov” začlenit nějaká část vzdělání, kde by se to děti odmala učily?

Upřímně úplně nevím, zda to v „osnovách“ není. Já na základce v rámci rodinné výchovy výuku o stravě měla. Už si nepamatuji, v jakém přesně byla rozsahu, ale vím, že celá hodina na mě docela silně a mile zapůsobila. Přišlo mi velmi zajímavé, když nám paní učitelka povídala, že zdravá strava je zejména ta pestrá a že jíst se má tak nějak vše. Konkrétní věty bych už nezopakovala, ale kdyby všichni lidé věděli o výživě právě ty informace, které jsem se dozvěděla já, bylo by to naprosto dostatečné. Velký problém totiž vidím v tom, že lidé často hledají zbytečné složitosti a mají pocit, že tyhle „základy“ už jsou pasé.

Nicméně chápu, že to tak asi nefunguje na všech školách, ačkoliv si myslím, že iniciativ je tu dostatek (např. Mléko do škol, Zdravá pětka…). Jen nevím, zda jsou dostatečně hlasitě prezentované. Musím říct, že i mě by bavilo dělat kratší semináře pro děti právě o zdravé výživě, protože co se v mládí naučíš…

Takže bys řekla, že osvěta ve stravování u nás chybí? 

Mnoho lidí má pocit, že strava je jednoduchá, a tak není potřeba se v ní vzdělávat a rady pak může rozdávat kdokoliv. Strava není tak složitá, aby lidé neuměli zdravě jíst, ale není tak jednoduchá, aby o ni mohl mluvit každý. Pak se často stává, že posloucháme pomyslné autority v tom, jak se máme stravovat, ale to co říkají často vůbec nevychází z nějakého vzdělání.

Ve zdravotnictví je na stravu celá profese. Jsme nutriční terapeuti (specialisté), ne výživoví poradci, kouči, redaktorky časopisů, ale ani lékaři. Stejně jako byste si od svého praktika nenechala vyvrtat zub, tak byste si od něj neměla nechat radit ani o výživě. Protože ani lékaři neprochází vzděláním o výživě. O těch ostatních snad ani nemluvím, bohužel máme často pocit, že ten, kdo má vysportované tělo a vyzkoušel spoustu stravovacích směrů má ve výživě opravdu dobré znalosti. Opak je v naprosté většině pravdou.

Než tě poprosím, ať nám poradíš nějakou ideální snídáni... můžeš mi říct, co konkrétně pro tebe znamená snídaně? Jak snídáš a kolik času na “dobrou snídani” potřebuješ?

Já mám snídaně moc ráda, ty o víkendu ještě raději, protože je na ně více času a klid. I tak se vždy snažím si k snídani v klidu sednout a najíst se. Úplně nejtypičtější je pro mě ovesná kaše se skyrem a lískoořechovým máslem. To je klasika, navíc to celé zabere i s přípravou maximálně 10 minut.

Andrejko, moc ti děkujeme za rozhovor a prosím... dáš nám tip, co dětem ráno dopřát, aby nestrádaly?

Jak už jsem to psala i výše snídaně by měla obsahovat sacharidovou složku (pečivo, ovesné vločky, méně sladké müsli, granolu aj.), stejně tak i složku bílkovinnou (sýr, šunku, mléko, jogurt aj.), tuk (máslo, ořechy aj.) a samozřejmě zeleninu nebo ovoce. Nezapomínejte snídani doplnit tekutinami, třeba ovocným čajem nebo vodou.

Konkrétní tip už pak může být přímo na dítěti a jeho chuťových preferencích. Mohl by to být třeba toast s mandlovým máslem, malinami a k tomu přidat bílý jogurt. Ovesná kaše vařená v mléce s ovocem a trochou ořechů.

Autor: Andrea Mokrejšová

Proč byste se s vašimi dětmi neměli ošidit o první jídlo dne Proč byste se s vašimi dětmi neměli ošidit o první jídlo dne
Proč byste se s vašimi dětmi neměli ošidit o první jídlo dne

Přečetli jste si o nich

Objevujte s námi dál

Snídaňovníček

Snídaňovníček

3. 1. 2024 • 5 minut čtení

Kontakt

Tel. +420 731 469 919
E-mail: [email protected]
Pracovní doba: 6.45–16.00

Dokumenty

Obchodní podmínky

Reklamační řád

Reklamační protokol

Zásady ochrany osobních údajů

Formulář pro odstoupení od smlouvy

Cookies

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.

Nastavení cookies

Kontakt

Tel. +420 731 469 919
E-mail: [email protected]
Pracovní doba Po-Pá:
6.45–16.00

Cookies

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.

Nastavení cookies

Velkoobchod

Nákup

Registrace

Nakupujte pro svůj obchod
Šufan VE VELKÉM